close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

CD key- Roller Coaster Tycoon 3

20. ledna 2009 v 16:00 | kiki
xa3d-fwp8-ullk-s7j2-etwn-45ul
 

Lord of the ring Battle for middle-earth (Bitva o středozem) cd key

20. ledna 2009 v 15:01 | kiki
Tady máte pár variant :) všechny by měli být funkční...

EALU-FML8-V8QQ-2V8V-URLD
ZXUL-6NLW-S3FR-5S3V-VRLD
ECWW-EWVV-WWF2-6WWL-6RLD
9EJ2-CBXK-N2Z3-4N2F-8RLD

I dont love you text+překlad

2. ledna 2009 v 18:51 | sekhmet
I don't love you
When you go
Don't ever think I'll make you try to stay
and maybe when you get back
I'll be off to find another way
and after all this time that you still owe
You're still the good-for-nothing I don't know
So take your gloves and get out
Better get out
While you can
When you go
Would you even turn to say
I don't love you
Like I did
Yesterday
Sometimes I cry so hard from pleading
So sick and tired of all the needless beating
But baby when tey knock you
Down and out
It's where you oughta stay
And after all the blood that you still owe
Another dollar's just another blow
so fix your eyes and get up
Better get up
While you can
When you go
Would you even turn to say
I don't love you
like I did
Yesterday
Well come on, come on!
(Instrumental)
When you go
Would you have the guts to say
I don't love you
Liked I loved you
Yesterday
I don't love you
Liked I loved you
Yesterday
I don't love you
Liked I loved you
Yesterday


Překlad:
Nemiluji tě
Kam jsi šla?
Nikdy jsem si nemyslel, že zkusím abys zůstala,
A možná když se vrátíš
Odejdu,
Abych našel jinou cestu,
Když po všem tomto čase,
Budeš stále poblíž,
Jsi stále boží hroutící se nulou, kterou jsem našel
Tak si znovu vezmi brýle,
A odejdi,
Dokud můžeš,
Kam jsi šla?
A stejně bys chtěla odvrátit, abych řekl
Nemiluji tě
Jak jsem to udělal včera
Občas brečím tak silně z prosby,
Tak smutný a vyčerpaný ze všeho toho zbytečného tlukotu
Ale kotě, když tě srazí a položí,
To je tam, kde by jsi měla zůstat
A po vší téhle krvi, že jsi stále zadlužená
Někdy jsem riskoval všechno to okolo
Tak upři oči a vstaň,
Kotě, vstaň,
Dokud můžeš,
Kam jsi šla?
A stejně bys chtěla odvrátit, abych řekl
Nemiluji tě
Jak jsem to udělal včera
Kdy jdeš?
Měla jsi mít kuráž říct,
Nemiluji tě,
Jak jsem tě milovala,
Včera,
Nemiluji tě,
Jak jsem tě milovala,
Včera,
Nemiluji tě
Jak jsem tě milovala včera
 


Teenagers text+překlad

2. ledna 2009 v 18:41 | sekhmet
Teenagers

With all the lies and the books
To make a citizen out of you
Because they sleep with a gun
And keep an eye on you son
So they can watch all the things you do
Because the drugs never work
They gonna give you a smirk
Cause they got methods of keeping you clean
They gonna rip off your heads,
Your aspirations to shreds
Another cock in the murder machine
They said now
Teenagers scare the living shit out of me
They could care less
As long as someone'll bleed
So darken your clothes
Or strike a violent pose
Maybe they'll leave you alone, but not me
The boys and girls in the click
The awful names that they stick
You're never gonna fit in much, kid
But if you're troubled and hurt
What you got under your shirt
Will make them pay for the things that they did
They said now
Teenagers scare the living shit out of me
They could care less,
As long as someone'll bleed
So darken your clothes
Or strike a violent pose
Maybe they'll leave you alone, but not me
Ohhh yeah!
They say that
Teenagers scare the living shit out of me
They could care less,
As long as someone'll bleed
So darken your clothes
Or strike a violent pose
Maybe they'll leave you alone, but not me
All together now!
Teenagers scare the living shit out of me
They could care less,
As long as someone'll bleed
So darken your clothes
Or strike a violent pose
Maybe they'll leave you alone, but not me
Teenagers scare the living shit out of me
They could care less,
As long as someone'll bleed
So darken your clothes
Or strike a violent pose
Maybe they'll leave you alone, but not me

Teenagers

Vytřou ti zrak
Se všemi knihami a lžemi
Uděljí z tebe občana
Protože spí se zbraní
A pozorují tě, synu
Taky můžou vidět všechno co děláš

Protože drogy nikdy "nevedou"
Zle se na tebe usmějí
Protože mají metody na udržení své nevinnosti
Rozervou ti myšlenky
Tvé usilí se rozpadne
Další zásek na vražedném stroji

Refrén
Řekli, že teenageři děsí
Žijí zasraně jinač než já
Mohli se míň starat
Tak dlouho, dokud bude krvácet
Tak zatemní své oblečení
Nebo udeří náhlou/násilnou pózou
Možná tě opustí, ale mě ne

Kluci a holky v partě
Hrozná jména, co si dávají
Nikdy jsi moc nezapadl, dítě
Jestliže jsi ustaraný a raněný
Co ti dali pod tričko
Budeme je nutit platit za věci, co dělali..

refrén
Řekli, že teenageři děsí
Žijí zasraně jinač než já
Mohli se míň starat
Tak dlouho, dokud bude krvácet
Tak zatemní své oblečení
Nebo udeří náhlou/násilnou pózou
Možná tě opustí, ale mě ne

2x Refrén



Jak si já představuju Vánoce?

24. prosince 2008 v 13:53 | Kiki |  Články o čemkoli =)

Jak si já představuju Vánoce?


Každý podle mě vidí Vánoce o darcích (takže novej mobil, mp4 nebo tak) a maximálně o prázdninách a taky o tom, že o tejden pozdějc je silvestr, kdy se můžou krásně s partou střískat a mít při tom vždycky dobrou výmluvu. Kouzlo Vánoc se s dobou ztrácí a vytváří se nová atmosféra, kterou s sebou Vánoce přináší a asi není zdaleka tak dobrá, jako ta předtím. Děti svým rodičům ukazují na internetových shopech, co by chtěli k Vánocům a přesně ví, co pod stromečkem dostanou. A kde je Ježíšek, který přináší dětem dárky? Když vidíte ty dětské rozzářené tvářičky, které se tolik těší na to, co jim Ježíšek přinesl a jsou čím dál madšenější s každým rozbaleným dárečkem... Zatímco ty od osmi let, kdy průměrně tak už ví, že dárky nosí rodiče né Ježíšek, si jdou ke stromečku s tím, že většinou ví co dostanou, neboť si přesně o to řekli nebo celý advent lezli po baráku a hledali tu pověstnou skříň s dárkama. Maj radost, že se můžou ve škole pochlubit s novym mobilem nebo supermoderní mikinou. Vánoce se stávají všední záležitostí, každý s nimi počítá, málokomu přinesou to nadšení a radost... Je to škoda... zbytečné plýtvání časem a krásných chvil... vlastně i peněz... vdyť dárek je pro každýho samozřejmostí... jak byste se tvářili, kdybyste pod ozdobeným stromem nic nenašli? Považovali byste ten den pořád za Vánoce? To těžko... A že to vykládám, taky si dárky nechám objednávat přes internet, přesně vím co dostanu, ovšem od nedávna pro mě vánoce přestali být prázdniny a dárečky...
Ještě včera 23.12. to pro mě byly ty nejhezčí Vánoce ze všech. Těm se nemůže vyrovnat žádný dárek a pochybuju, že až to všechno skončí, že budu myslet nad tou mikinou z metalshopu, kterou sem tolik chtěla a nad mp3 kterou poslední dobou furt postrádám... Ještě včera jsem prožila snad nejkrásnější den s mým přítelem a to byly ty nejhezčí Vánoce ze všech... Klidně bych se vzdala všech dárku, kdybych ten den mohla zopakovat... Den který trávím s tím, koho opravdu miluju, bylo to nádherný a takhle bych se mohla těšit na Vánoce každej rok... a můžu za to děkovat jen jednomu člověku, doufám, že sis to užil tak jako já ;) :*

elfí slovník- fráze

9. prosince 2008 v 20:56 | sekhmet
Pozdravy
Elfí překlad


Hvězda svítí na hodinu našeho dalšího setkání (setkání dvou lidí)
Elen síla lúmenn' omentielvo
Hvězda svítí na hodinu našeho dalšího setkání (setkání více lidí)
Elen síla lúmenn' omentielmo
Dobrý/-é (den / ráno / večer)
Mára (rë / arin / undómë)
Zdar! Sláva!
Aiya!
Bylo to příliš dávno
Né yonta yárë
Mé srdce zpívá o tom, že tě chce spatřit
Órenya linda cenwelyo
Jsem rád/a, že se setkáváme (2 lidé)
Nányë alassëa omentielvanen
Jsem rád/a, že se setkáváme (více lidí)
Nányë alassëa omentielmanen
Vítej/te!
Mantúlië!
Přátelé!
Nildor! / Nildi!



Rozloučení
Elfí překlad


Dobré větry
Márë súli
Sbohem
Namárië
Nashledanou / Sbohem, do příštího setkání
Namárië, tenn' enomentielva
Uvidíme se...
Tenn' enomentielva
Mnoho pozdravů
Rimbë ayali
Dobrý/-é/-ou (den / večer / noc)
Mára (rë / undómë / lómë)
Úspěšný lov
Alarwa raimë
Ať listy tvého stromu života nikdy nezhnědnou
Nai lassi cuilornelyava úlúmë hestuvar
Nechť se vítr opře do vašich plachet
Nai súlë súyuva lannilyannar
Ať jsou tvé stezky zelené a vánek do tvých zad
Nai tielyer nauvar laiquë ar hwesta aldamolyanna
Ať jsou tvé cesty zelené a zlaté
Nai tielyer nauvar laiquë ar laurië
Mé srdce bude plakat, dokud tě znovu nespatří
Órenya nainuva tenn' encenuva le
Sladkou vodu a lehký smích do našeho příštího setkání
Lissë nén ar moica lálë tenn' enomentielma (enomentielva - mezi dvěma lidmi)
Do příštího setkání
Tenn' ento omentuva le
Až na potom
Tenn' ento



Poklony
Elfí překlad


Kdykoli tě zřím, jsem šťasten
Oi yétanyel nányë alassëa
Jsi mocný válečník
Nályë taura ohtar
Jsi zručný lučišník
Nályë curu quingaro
Jsi krásný/-á
Nályë vanima
Dobře jsi udělal/-a
Carnelyë máravë
Tvá krása jasně září
Vanesselyë silë calimavë
Tvé srdce je jak lví
Indolya ná ve ráva



Urážky
Elfí překlad


Zbabělý(-í) pse (psi)
Úcanya(-ë) huo (huor)
Vlčí hostina (zabitý nepřítel)
Tarambo narmiva
Ptačí cesta (zabitý nepřítel)
Mallë aiwiva
Jdi políbit skřeta (orka)
Auta miquva orco
Nenávidím tě
Tevinyë le
Naslouchej mému smíchu
Lasta lálënyen
Mnoho větrů proudí z tvé pusy
Úvëa súri súyir antolya
Synu hadů (nemilá osoba)
Yondo lókion
Jsi otrokem své představivosti
Nályë mól nausëlyo
Hnusíš se mi
Le feuya nin
Jsi škaredý
Nályë úvanima
Tvá hlava je prázdná
Cárlya ná ronta


elfí slovník V-Ž

9. prosince 2008 v 20:56 | sekhmet
V

v - mi, mí
vadnout - hesta-, hista-
val - ramba
válčit, dělat válku - ohtacar-, min.č. ohtacarnë
válečník - ohtar, ohtatyaro
válka - ohta
van - yulda, pl. yuldar
vánek - hwesta
vánek, mírný - vílë
vanoucí - hlápula
Vaše Veličenstvo - Aran Meletyalda
vášeň - írë
vášnivý - verca
vát, foukat - hlapu-, sú-, súya-
vázat - nut-
vazba - nútë
včela - nion, nier
vdát se/oženit se - vesta-
věc - nat
večer - sinyë, undómë, andúnë
věčně - oio, oialë
věčně tvořící - oiencarmë
věčný, věčnětrvající - oia
věda (jako celek) - Ingolë
vědec - ingolmo, istyar
vědění - nolwë, nólë, issë
vědění, filosofie - Nolmë
vědět - ista-, sintë-, saira-
vedle - ara
vědomost, znalost - nólë, istya, issë
vedro - úrë
věk, koloběh - randa
velebit - laita-
Veličenstvo - Meletyalda
velitel - cáno
Velká medvědice (souhvězdí) - Valacirca
velké množství - hosta
velkorysý - faila
velký (o rozměrech) - alta
ven, ven z - et
věnčit - rig-*
věnec - ría
venek - ettë
venku, za - ara
věnovat pozornost, hlídat - tir-
Venuše - Eärendil, Tancol
věrnost - voronwië
věrný - vórima, voronda
veselost - alassë
veselý - alassëa
vesmír, všechno - ilu, ilúvë
vesnice (ohrazená) - masto
vespod - undu, předp. undu-
vést (někam) - tuca-
vést, řídit - tur-
veškerý - ilqua, ilqa
větev - olwa
větřík - hwesta
větřík, jemný - vílë
vězení - mando
vězněný - manda
věž - mindo, velká - mindon
víc - yonta
více - yonta
vidět - cen-, bud. č. cenuva
vidět, býtnejasně - valca-
vidina - lor, pl. lori
víla - nandin
víla, luční - nermi, pl. nermir
vinnáréva - liantassë
víno (nápoj Valar) - limpë
vír - hwindë
vířit - hwinya-
viset - linga-
vitalita - laito, laisi
vítej/te* - mantúlië
vítěz - nacil, -ndacil
vítězství - túrë, apairë
vítr - súrë, vaiwa
vize - olos, pl. olori
vládnout - tur-, vala-
vlas, kadeř - findë, finë
vlastní - véra
vlastnit, mít - harya-
vlasy - loxë
vlasy (jako celek) - findessë
vlasý (xxx-vlasý) - finda
vlaštovka - tuilindo
vlát, viset - linga-
vlčímák - fumella, vamillo fúmelot
vlhký - nítë
vlídný - moica
vlít - ulya-, ul-
vlk - ráca, narmo
vlkodlak - nauro
vlna (materiál) - tó
vlna (pěnící) - falma
vlněný - toa
vlnobití - solor, solossë
vnějšek - palúrë
vnější - erúmea
vnějšístrana - ettë
vnitřní - mitya
vnitřníklid - sérë
vnitřní zrak - tercen
vnuk - indyo
voda, vody (nepočitatelné) - nén
vodnatý - nenda
vodotrysk - ehtelë
vodový - nenda
vojsko - hossë
volat - yal-
volba - cilmë
volno, svátek - meryalë
volný - mirima, wilwa
volný, otevřený (o krajině) - latin, latina
vonící - nísima
vonný - nísima
vosk - líco
vous, vousy - fanga
vozík - norollë
vpadlý - ronta, rotwa
vpadlý - unqua
vpřed, po, podél - téra
vracet se ozvěnou - láma-
vrána - quáco, corco
vrátit se - entul-
vrba - tasarë, tasar
vrba, smuteční - siquilissë
vrčet - yarra-
vrčení - nur, núrë
vrčící, vrčivý - yarra
vrchol - inga, aicalë
vrchol, špička - rassë, tildë
vrcholek hory - ingor, aicassë, orto
vrcholekstromu - amalda
vršek - nóla
vřes - oricon
však - ananta, nan
všechen (příd. jm.) - ilya, pl. ilyë
všechno - ilqua, ilqa, ilya
všechno, celek - ilúvë
všechny - ilyë
všichni - ilquen
vůdce - ingwë
vůle - írë
vůle, názor (stálý) - selma
vůně/zápach - holmë
vůz - norollë
vy, ty (jako objekt) - tye
výběr, vybírání - cilmë
vybírat (si) - cilta-
vyblednout - quel-
vybrat (si) - cilta-
vydatný - úvëa
vydávathudebnízvuk - lin-
vyděsit - ruhta-
vydlabat - unca-
vydržet - termar-
vyhloubit - unca-
vyhnat - auhorta-
výhonek - tiuma
vyhostit - auhorta-
vyhrabat - unca-
výhradně - erë, eressë
vycházet - ettul-
vycházet (slunce) - orta-
východ - Rómen
východslunce - amrún, anarórë
východně - rómenna
vychutnat - tyav-
vychytralý - ruscuitë
vyjít (ven z něčeho) - ettul-
výkřik - rambë
výkřik (vítězný) - yello
vyléčit - envinyata-
vylíčit - osteca-
vylít - ul-, ulya-
vyloučit, znemožnit - stama-
vymlít - unca-
vypálit - usta- (trans.)
výpar - usquë
vyplivnout - puita-
vyplnit - quat-, bud. čas quantuva
vyplout - lút-
vyprahlý - fauca
vyprávění - quentalë, nyárë
vyprávět - nyar-
vypustit - fainu-
výroba - tanwë, curwë
vyrobený - carna
výrok - eques, pl. equessi
vysílat paprsky světla - faina-
výsměch - yaiwë
vysoce postavený - tára, před jménem předp. Tar-
vysoký - halla, tunda
vysoký, tyčící se - tára
výstup - orosta
výška - tárië, do výše - tárienna
vytékat - calpa-
vytékat, rychle - celu-
vytí (vlčí) - naulë
vytrvale - voro
vytrvalý - voronwa
vytvarovat - cat-
vytváření - tanwë, curwë
vytvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
vyvýšený - tára
vyzařovat - faina-, alca-
vyzdvihnout - amorta-
význačný - minda
vyžádatsi - iqua-
vzbouřenec - avar
vzbudit (se) - coita-
vzdálenost - haiyassë
vzdálený - haiya, vaháya, vaihaiya, haira
vzdělaný - istima, nóla
vzdouvající se (vlny, moře) - falastala
vzdouvatse - amorta-
vzduch - vilya, wilma, wista
vzdušný - vilin
vzít, uchopit - mapa-
vzkvétající, bohatý - alya
vzkvétat - ala-
vznešenářeč - tarquesta
vznešený - arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar
vzplanout - urya-
vzpomenout si - enyal-
vzpomínka - enyalië
vzpurný - avar, pl. avari
vztek - aha
vztyčit - orta-, min. č. ortanë
vždy - oi
Z

z - et
z, ven z, od - konc. -llo
za (něco)* - ten ( něco za něco - nat ten nat)
za, po, přes - pella
za, přes - ter
za, stranou, daleko, pryč (příslovce) - oa, oar, öa, öar
za, venku - ara
zabezpečený - varna (příčestí trpné)
zabalit - vaita-
zabít - mac-
záblesk - íta, tindë, wintil
zabránit - stama-, tap-, nuhta-, pusta-
zabrnkat - quingi-, tango-
zabušit - namba-
začarovat - luhta-
začátek - yessë
záda - aldamo
zadusit (se) - quor-
zahalený - halda
zahalovatrouškou - halya-
zahnat - auroita-
zahnout - cauta-
zahnutý - rempa (příčestí trpné)
zahojit (se) - envinyata-
zahořklý - sára
zahrnovat, obsahovat - panda-
záhy - rato
zajatec - mól
zajíc - lapattë
zakázat - ava-, min.č. avanë
základ - talma
základní - essea
zaklít - luhta-
zaklepat - tam-
zákon - axan, sanyë
zakončení - telma
zakončit - metya-, telya-
zákrok - lesta
zakrýt - tup-
zalesněný - taurëa
zamazaný - púrëa
zamotat (se) - fasta-
zamrzlý - halcin
zanedlouho - rato
zanechání - hequa
zanechat (něco, koho někde) - hehta-, min.č. hehtanë
zánik - manar, mandë
zanikání - quelië
západ - Númen
západslunce - núro, andúnë, annún, andúnië
zapadat - núta-
zapadat, klesat (o slunci) - númeta-, númenda-
západní - númenya
zápach - usquë
zápach, vůně - holmë
zapálit - urya-
zapálit, způsobitjiskření - tinta-
zaplašit - auroita-
záplava - celussë, ulundë
zaplnit - quat-
zapomenout* - etyal-
zarazit - nuhta-
zármutek - nyérë
zárodek - erdë
zaručený - sanca
záře - fairë, alata
září - Yavannië
zářící - calima, silma, tinda, rilya
zářit - cal-, calta-, alca-
zářit (bíle) - sil-
zářivý - alcarinqua, calima, rilya
zařvat - rama-
zásada - sanyë
zase - ata
zasít - rer-, min.č. rendë
zaslíbitse - vesta-*
zasněný - olosta
zásoba - foa
zastavit - tap-, hauta-, pusta-
zastíněný - halda
zastíněnýstromy - aldëa
zastínit - telta-
zastřený - halda
zastřešovat - untúpa-
zástup - sanga
zašpiněný - vára
zatajení (podst. jm.) - nurtalë
zatajit - nurta-
zatajovat - halya-
zataženo, tmavé počasí - lúrë
zatažený, tmavý - lúrëa
zatímco - írë
zátka - tampa
zatlouci - namba-
zatoulatse - ranya-
zatrpklý - sára
zaťukat - tam-
zaujímat místo - termar-
zavázat - nut-
závěr - telma
závěrečný - métima, tyelima
závěrem - mettassë
zavěsit - linga-
závoj - fana
zavolat - yal-, rama-
závora - hwarma
zavraždit - mac-
zavrčení - nur, núrë
zavrčet - yarra-
zažehnout - tinta-
zbavitněkohoněčeho - fainu-
zboží - armar (pl.)
zbytek - estë
zbytky - erin
zbývajícíčást - estë
zbývající, ti - estë
zcela - aqua
zdar - aiya
zde - símen
zde, na tomto místě - sinomë
zdechlina - loico
zděšení - ossë
zdravit - áya-
zdvihnout - amorta-
zdvojit - tatya-
zdvojnásobit - tatya-
zeď - ramba
zející - fauca
zelená - laica, laiqua
země - mar
země - příp. -ndor, -dor
země, půda - cemen
země, stát - nór, nórë, nor
zemní - cemina
zemřít - fir-
zemřít (o elfech, násilně) - qual-
zesnulý, odešlý - vanwa
zestárnout - yerya-
zet - fau-
zevnějšek - palmë, palúrë
zformovat - cat-
zhotovený - carna
zhouba - umbar
zhoubce - -ndacil
zhoubný - umbarwa
zhroutitse - atalta-, min. č. ataltanë
zchřadlý - hessa
zima - hrívë
zírat - tihtala-
zívat - háca-
zjevit (se) - helta-*
zjevný - helda
zkažený - hastaina
zkažený (mravně) - saura
zklamat - quel-, bud.č. queluva
zkroucený - norna
zkroutit (se) - ric-
zkřivený - cúna
zkřížit - tara-
zkušený, moudrý - iswa
zlato (červené) - cullo
zlato (jako barva, světlo) - laurë
zlato (kov) - malta
zlatočervený - cula, culda
zlatorudý - culda, culina
zlatý - laurëa, pl. laurië, laurina
zlatý déšť - lindeloctë, lauremistë
zlo - ulcallo
zlomený - rácina
zlomit - rac-
zlomit (se) - terhat-, min.č. terhantë, hat-
zlost - aha
zlostný* - aharwa
zlověstný - lumna
zlověstný, temný - morë
zlý, špatný - ulca, úmëa
zmenšit (se) - píca-
změť - fas, fatsë
zmírnit - lehta-
zmizelý, odešlý - vanwa
zmizet, odejít - heca-, přik. zp. heca!, sg. hecat, pl. hecal, vanya-, min.č. vannë
zmražený - halcin
zmrzlý - halcin
značit, označovat - tana-
značka - yulma
znak, písmeno - sarat, pl. sarati, tehta, pl. tehtar
znak, symbol - tanna, tengwë, pl. tengwi
znalost, vědomost - nólë, nolwë, issë
znamení, žhnoucí - yulma
znaménko, dlouhé (v psaní) - andatehta
známý, důvěrný - moina
znát - ista-, sintë-, saira-
znečistit - vahta-
znechucení - yelma
znemožnit - stama-, tap-
zničený - rácina, hastaina
zničený (někdo, něco něčím) - rúcina
zničit - rac-, hat-, hasta-
znít - lamya-
znovu - ata, předp. en-
znovunaplnit - enquat-, bud. čas enquantuva
zohyzděný - hastaina
zohyzdit - hasta-
zopakovat - tatya-
zpěnit - falasta-
zpět - předpona nan-
zpěv - lindelë
zpěvák - lindo, pl. lindar, nyello
zpěvný pták - lindo, pl. lindar
zpívající - linda
zpívat - lin-, lir-
zpomalit - lehta-
zpoza - pella
zpráva - quentalë
způsobit - tyar-
způsobit jiskření, blyštění - tinta-
zrak - cen
zrak, vnitřní - tercen
zranění - harwë
zraněný - harna
zranit - harna-
zručnost - tanwë, curwë
zrůda - ulundo, úvanimo
zřejmý - minda
zřícenina - erin
zřítitse - atalta-
ztloustnout - tiuya-
ztrácení, blednutí - fifírula
ztracený - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
ztracený, odešlý - vanwa
ztrácet (se) - píca-, quel-
ztrácet se, blednout (pomalu) - fifíru-
ztrácet se, umírat - fir-
zub - nelet, pl. nelci
zuby, řada zubů, zubaté pohoří - carcanë
zuřivost - aha
zuřivý - naraca, aharwa
zůstat - mar-, bud. č. maruva
zvadlý - hessa
zvadnout - hista-, hesta-
zvedatse - orta-, min. č. ortanë
zvednout - orta-, min. č. ortanë
zvětšitse - yonta-
zvětšit (se) - palu-, palya-
zvětšit, prodloužit - tai-, tay-
zvětšovatse - yonta-
zvíře - celva, pl. celvar
zvíře (čtyřnohé, ne plaz či hmyz) - laman, pl lamani, lamni
zvolit (si) - cilta-
zvon - nyellë
zvonek - nyellë
zvuk - hlonë, pl. hloni
zvuk (obecně) - lamma
zvukhudby - lin, lind
zvuklistů (šelest, šum) - escë
zvuk, hudebnívydávat - lin-
zvyk - haimë

Ž

žádat - can-, iqua-
žádost, touha - írë
žádost, požadavek - iquista
žádostivost - mailë
žádostivý - mailëa
žádoucí - írima
žal - nyérë
žár - úrë
že - yara, sa
žehnat - laita-
železo - anga
žena - nís, nissë; pl. nissi
ženský - inimeitë
žhnoucíznamení - yulma
žhnout - urya-
žijící - coirëa
život, bytí naživu - cuilë
životabudič - miruvor
živý - coirëa
žíznivý - fauca
žlutý - malina


elfí slovník S-U

9. prosince 2008 v 20:55 | sekhmet
S

s - o
se - o
s, se, spolu s - yo
s, mající - arwa
samčí - hanuvoitë
samičí - inimeitë
samota - erë, eressë
samotný - er
samozřejmě - tancavë
Saturn - Lumbar
sbohem - namárië
sečíst - onot-
sedět - hara-, mn.č. hárar
sedm - otso
sehnout (se) - cúna-, cauta-
sehnutý - rempa (příčestí trpné)
selhat - quel-
sekáček - hyando
sekat - cir-
sekat (sekyrou) - pelecta-
sekatmečem - mac-
sekyra - pelecco
sen - lor, pl. lori, olos, olórë, pl. olori
seskupený - hostaina
sesmeknoutse - talta-
sestavený - hostaina
sestavit - hosta-
setkání - omentië
setkání, křížení (tří a více) - yomenië
setkatse - omenta-
setrvat - mar-
sever - Formen
sevřený - tunga
sevřít v náručí - vaita-
shon - rimpë
shromážděný - hostaina
shromažďovat (se) - hosta-
schovat (se) - nurta-
schůzka (tří a více) - yomenië
síla (fyzická) - tuo, poldórë
silný - turca, polda
Silvestr - mettarë
síň - mardë, pl. mardi
síň (vysoká) - oromardë, pl. oromardi
síň (zastřešená klenbou) - rondo
sirup - pirya
síť - rembe, natsë
síťoví - rembë
skákat - halta-
skákavý - haloitë
skládat - par-
skličující - lumna
sklizeň - yávië
sklo - hyellë
skloněný - cúna
sklonitse - cúna-, caw-, cauta-, luvu-
sklopit - luvu-
sklouznout - talta-
skoba - ampa
skoncovat (s něčím) - hat-
skončit - telya-, telu-
skrýt (se) - nurta-
skrytý - foina, furin, halda, hurin, muina
skrz - ter, terë
skřet - orco, pl. orcor, orqui
skřítek - Picinauco, pl. Picinaucor, Pitya-naucor
skřivan - lilurin
skučení - miulë
skupina, řada - téme, pl. témar
skutečný - anwa, sanda
skvělost - rillë, rildë
skvostnost - alcar
skvostný - alcarinqua
skvrna - mordo, motto
slábnout - píca-, quel-
slábnutí - quelië
sladký - lissë
sláva - alcar, rillë, rildë
sláva! (někomu) - aiya!
slavík - lómelindë, pl. lómelindi
slavík (poet.) - tindómerel
sled, řada - téme, pl. témar
sledovat - tir-
sledovat, dívat se na - yéta-
slib - vérë
slib (závazný, slavnostní) - vanda
slíbit - vesta-*
slibovat - vesta-*
sličný - vanya
slon - andamundo
sloup - tarma
slovo - quetta, pl. quettar
složit - par-
sluj - rotto
slunce - Anar
slunce (jeho jméno) - Vása
slunce (rudé, žhavé) - Úr-anar
slunečnísvětlo - aurë, arë
služebník - příp. -ndur
slyšet - hlar-
slza - nírë, nië
slzy - vslzách (adj.) - niermë
smátse - lala-
smělost - verië
smělý - verya, canya
směr - men, tië
směremtam - tandë
směřovat - tuca-
smět - lerta-, smím - lertan
smrt - fírë, urdu, nuru
smrt, agónie - qualmë
smrtelníci (následovníci) - Hildor
smrtelník - Fírima, pl. Fírimar; Firya, pl. Firyar
smutečnívrba - siquilissë
smutek - nyérë
smyčka, nástraha - neuma
smyčka, uzel - narda
smyslnost - mailë
smyslný - mailëa
sněhobílésvětlo - is
sněhobílý - lossë
snést, snášet (něco) - termar-
sněženka - nieninquë
sníh - lossë
snít - óla-
snít, dřímat - lor-
snížit - luvu-
snížit (se) - píca-
sobota - valanya (tárion)
sokol, jestřáb - fion, pl. fioni, fiondi
soud - námë
soudce - námo
soudit, domnívatse - nam-
soukromý - véra
soumrak - lómë, ló, mórë
soumrak (hvězdný), večer - undómë
soumrak (hvězdný), rozbřesk - tindómë
soutěska - falqua
soužit - nwalya-
spadnout - talat-, talta-
spálit - usta- (trans.)
spánek - fúmë, murmë
spár - racca
spát - muru-, fum-
spatřit - cen-, bud. č. cenuva
spěch - rimpë, hortalë, hormë
spěchat - horta-, alac-
splést (se) dohromady - fasta-
splétat - rig-*
spleť - fas, fatsë
splnit - quat-, bud. čas quantuva
spočítat - onot-
spočívat, odpočívat - ser-
spoj - yanta
spojení - yanta
spojenímyslí (zrak mysli) - osanwë-centa
společenstvo - hostar
společnice - osellë
společník - otorno
spolehlivost - vorowë
spolehlivý - vórima, voronda
spolu, dohromady - o-, ó-
spona - tangwa
spor - costa
sport - tyalië
spousta - rimbë, úvë
spravedlivý - faila
správníoblast - ostar
sprška - timpinë
sprška, pěna - winga
sráz - ollo
srdce (fyzicky) - hón
srdce (symbolicky) - indo
srdce, nitro, vnitřnímysl - órë
srdnatost - cánë
srp - circa
srpekměsíce - cú
srpen - Úrimë
srst - helma
sršet - ita-, tin-
stačit, být dost - farya-
stále - oio, oiavë
stále, nekonečnéobdobí - oialë
stálost - voronwië
stálý - sanca, sanda, tulca
stálý, věčnětrvající - oia
stálý (v službě, dodržování závazků) - vórima, voronda
standarta - tulwë
stanovit - panya-
stanovit - tulca-
stanovits konečnou platností - martya-
stárnout - yerya-
starobylý - yára
starodávný - yára
starý - enwina, linyenwa, yára, yárëa, yalúmëa
starý, ošuntělý (o věcech) - yerna
stát (na místě, trvat) - termar-
stát, země - nór, nórë, nor
státse - marta- (impers.)
statečnost - verië
statečný - verya, canya
statek - osta
statný - polda
stav, tkalcovský - lanwa
stavení - ataquë
stavitel, vyrobitel - samno
stažený - tunga
stehno - tiuco
stékat - cel-
stěna - ramba
stěžeň - tyulma
stíhat, pronásledovat - roita-
stín - huinë, lómin, mordo
Stín - Huinë
stín (hluboký, temný) - fuinë
stín (těžký) - lumbulë
stín, tmavý - ungo
stínsmrti - nuruhuinë
stín; podstínem - huinë; unuhuinë
stín vrhaný objektem - lëo
stínit - telta-
stínit před světlem - halya-
stinný - halda
stisknout - sanga-
stížnost - nur, núrë
stlačit - sanga-
stmívání, šero - undómë
sto - haran, harna
stočit (se), změnit - ahya-
stoh - hahta
stonavý - engwa
stonek (část tengwy) - telco
stoupat - orta-, min. č. ortanë
stoupat, zvyšovat/zvětšovat se - yonta-
stožár - tyulma
strach - caurë
strach, mít - aista-
stráň - pende
stranou, pryč, daleko, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar
strast - nyérë
strašný - aica, rúcima
strážce - tirno
strom - alda, pl. aldar (dva Stromy - Aldu)
strom (spíš útlý, menší)- ornë
strom, kterýdávápryskyřici - súcë, aiquairë
strom, ovocný - marinnë, marindë
stromořadí - aldëon
strop - telumë
strmý - aiqua, oronta
strž - cilya, yáwë
střapec - fas, fatsë
střed - endëa
středa - isilya
střední - enya, endya
Středozem - Endor, Mittalmar, Endamar, Endórë, Ambarenya
střecha - telumë, tópa
střežený, vězněný - manda
střežit - tir-
stříbrný - telpë, tyelpë, telep
stříbro - telpë, tyelpë, telep
stříbro (jeho mystické jméno) - ilsa
studený - ringa
studený (být studený, mrazit) - niquë
studený (být studený, o počasí) - nicu
studený jako led - helca
stupeň - tyellë, pl. tyeller
stvoření - onna
stvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
sudba - ambar
suchý - parca
sukno - lannë
svačina - taran, tarambo
svah - pende, amban
svatba - vestalë
svatémísto - yána
sváteční - merya
svátek, volno - meryalë
svatý - aina
svatyně - corda, yána
svazek - nútë
svažujícíse - penda
svět - Arda, Ilu
světlemodrá - helwa
světlo - cálë
světlo (hvězdné) - silmë
světlo (jasné) - alta
světlo (jiskřivé) - rilmë
světlosněhu - is
světlý - marya, calwa, cala, calina
svěžest, mládí - vénë, wénë
svěžest, vitalita - laito, laisi
svěží - venya, wenya
svíce - lícuma
svíratv náručí - vaita-
svítání - ára
svit - fairë
svítící - silma
svítit - cal-, calta-, alca-
svítit (bíle) - sil-, ninquita-
svižný - alarca, larca
svižný, rychlý - linta
svléct (se) - helta-*
svobodný - mirima
svolat - yal-, tulta-
symbol, znak - tanna, tengwë, pl. tengwi
syn - yondo
sýr - tyuru

Š

šarlatový - nasar
šat - vaima
šedý - mista, sinda, hiswa
šedý (světlešedý, stříbrošedý) - sindë
šelest - escë
šepot - lussë
šeptající - nurrula
šeptat - nurru-, lussa-
šeptavý - nurrua
šermíř - macar
šermovat - mac-
šero - fuinë, lómë, ló, mórë
šest - enquë
šíje - yat, yatta, yanta
šíp - pilin, pl. pilindi
šípek, plod plané růže - campin
šípkovárůže - campilossë
široko a daleko - palan
široký - landa
širý - palla
škeble - hyalma
šklebit se (díra) - fau-
škrt - tecco
škubnout - rihta-
šlechetnýmuž - callo
šlechtic - arquen
špatný - raica
špatný, mravně zkažený - saura
špatný, zlý - úmëa, ulca
špendlík - teret
šperky - sinqui
špice, jakýkoliv útvar ve tvaru špice - nehtë
špičatý - maica
špička, vrchol - rassë, tildë
špinavý - vára
šrám - cirissë
šťastný - alassëa
šťastný, být - valina-
šťáva - sáva
štěkání - winda
štěkot - winda
štěrk - sarnië
štěstí - alassë, almië
štíhlý - teren, nindë
štípnout - nac-
štípnutí - nahta
štít - turma
šum - lussë, escë
šumět - lussa-
šustot - escë
švestka, třešeň - pio (ovoce podobné třešním a švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)

T

tady - símen
tah (perem) - tecco
tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.) - halmë
tah (vzduchu) - yulda, pl. yuldar
táhnoutse - lenu-
tajemný - fólea, halda
tajemství - fólë, muilë
tajnůstkářský - fólima
tajný - muina
tak - tárë
tak jako, tak...jako - ve
tak, takto, to - sin
tam - tandë, en
tamhle - en
tamní - enta
tamten, onen, ten - tana
tamti - tanë
tamty - tanë
tančit - lilta-
táta - atto
tatínek - atarincë
tato, toto, tento - sina
téci, proudit - ulya, sirya-, sir-
tečka - tixë
tečka (za větou) - putta
tečka nad linií písma - amatixë
tečka pod linií písma - nuntixë
tedy - tárë
teď - sí, sin, sín
tehdy - tárë, san
tělesný - sarcuva
tělo - hroa, hröa, pl. hroar
temno - hui
temnost - mordo
temnota - mor, mornië, huinë, fuinë
temný - lómëa, huiva
temný, černý - morna, pl. mornë
temný, pod stínem - unuhuinë
temný, ponurý - morë
ten, který (angl. urč. člen) - i
ten, tamten, onen - tana
tenkrát - san
tenký - pinquë
tento, tato, toto - sina
teplý - lauca
tesák (i jako skála, zub) - carca, pl. carcar
tesař - samno
tesat - pelecta
těsný - tunga
těsto - maxë
těžký - lunga, být těžký, ležet těžce - lumna
ti, kteří (angl. urč. člen) - i
ticho - quildë
tímsměrem - tandë
tis - tamuril
tisknout - sanga-
tísnivý - lumna
tito - sinë
tíživý - lumna
tkalcovský stav - lanwa
tkaný - lanna
tkát - lan-, lanya-
tlačit - sanga-
tlak - sangassë*
tlouci - palpa-
tlumený - moica
tlupa - hossë
tlustý - tiuca
tma - mor, mornië, fuinë, hui
tmavé počasí, zataženo - lúrë
tmavěhnědý - varnë
tmavost - mordo
tmavý - lómëa, huiva
tmavý, zatažený - lúrëa
to - ta, konc. -s
to, tak, takto - sin
točitse - pel-
toho dne (vzhledem k budoucnosti) - enyárë
toho dne, v ten den (vzhledem k minutosti) - tárë
topol - tyulussë
toto, tato, tento - sina
toto, tohle* (jako samostatné zájmeno) - sinat
touha - milmë, írë
touha, neovladatelná - mailë
toulání - ránë
toulatse - ranya-, ran-
toulavý - ránen
toužit (po něčem) - milya-
toužit, přát si, chtít - mer-, min.č. mernë
trápit - nwalya-
tráva - salquë
tráva (mrtvá, vysušená) - sára
trávník - palis
trhlina - sanca
trhnout - rihta-
trn - ectar, nassë, erca
trojúhelník - neltil
trosky - erin
troubit - rom-
troufatsi - verya-
trpaslík - Casar, pl. Casari (Casári, Casalli), Nauco, Naucalië - trpasličí lid
trpký - sára
trubka - romba
truchlit - naina-, nyéna-, nyer-
trumf - hyóla
trumpeta - romba
trůn - mahalma, pl. mahalmar
trvale - oialë
trvalý - sanda
trvat - termar-
trýzeň - nwalmë
třebaže - elyë
třepotatse - wilwa-
třešeň - aipio
třešeň, švestka - pio (ovoce podobné třešním či švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)
třetí - nelya
tři - neldë
tří- - nel-
třpyt - alcar, tindë, wintil, rillë, rildë
třpytčepele - hyandarussë
třpyt (stříbrný) - nillë
třpytícíse - ilcala, tinda
třpytitse - tin-
třpytitse (bíle) - ilca-
třpytivý - itila, tinda, rilya, silma
tu - símen
tuhý - norna, tarya
ťukat - tam-
tůň - ailin, linya, ailo
tušení - intya
tušit - intya-
tvarovaný (en. -shaped) - canta
tvarovat - cat-
tvář - anta
tvor - onna
tvor (bez fyz. těla) - ëala, pl. ëalar
tvořit - car-, tan-
tvrdý - norna, tarya
tvrdý, neúprosný - sincahonda
tvůj, tvá, tvé - konc. -lya
ty - redukovaná konc. -t
ty - le; ti, tobě - len
ty, vy (jako objekt) - tye
tyč - tulwë
tyčící se, vysoký - tára
týden (šestidenní) - enquië
tyto - sinë

U

úbočí - pende, amban
ubývání - quelië
ubývat - píca-, quel-
úcta - áya
učenec - istyar
učenost - nólë
učený - istima, nóla
učinitkonec - telya-
učitse - nol-*
udátse - marta- (impers.)
udatnost - cánë
udělaný - carna
udělit - lav-
údolí - nandë, nan, nand
údolí (hluboké) - tumba, tumbo
údolí, údolíčko - nal, nallë
údolní - nalda
udusit (se) - quor-
uhlíky, řežavé - yúla
uchopit - mapa-
uchovávat - harma-
ukázat, označit - tana-
ukazovat, označovat - tana-
uklonitse - caw-
ukončení - telma
ukončit - telya-, metya-, pusta-
ukrýt (se) - nurta-
ukrytí (podst. jm.) - nurtalë
ukvapený - tyelca
úl - nierwes
umazaný - vára
umazat (se) - vahta-
umění - Carmë
umět - ista-, umím - istan
umět, znát - ista-
umírat - fir-
únik - uswë
uniknout - us-
únor - Nénimë
upadat - talat-, talta-
úpadek - talta
upevnit - tacë-, min.č. tancë, tulca-
uplést - lan-
úplný - quanta
úplně - aqua
upnutý - tunga
úponek rostliny - liantë; pavouk
upoutánínalůžko - caila
upoutanýnalůžko - caila, caimassëa
uprchnout - us-
uprchnutí - uswë
upusit od něčeho - hauta-
Uran - Luinil
určit - tulca-, panya-
určit, neodvratně - martya-
určitě - tancavë
úroveň - tyellë, pl. tyeller
urozený - tára, před jménem předp. Tar-, arta, předp. ar-
uříznout - auciri-
usedlost - osta
usilovat o - horta-
usmívatse - miri-*
úspěch, mít - ala-
uspěchaný - tyelca
uspořádat - par-
usrkávat - salpa-
ústa - anto
ustanovení - namna
ustat - hauta-
ustavičně - voro
ustavit - tulca-
ústířeky - etsir
ustoupit - lav-
uši - lár
ušlechtilý - arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar-
ušpiněný - púrëa
ušpinit - vahta-
ušpinit (se) - vahta-
uštknout - nac-
uštknutí - nahta
utajovaný - muina, hurin, furin, foina, muilë
utéct - us-
útěcha - tulto
útěk - uswë
úterý - anarya
útes - ollo, carca
utichat - quel-
utkat - lan-, lanya-
útlak - sangassë*
útlý - nindë, teren
utonout - quor-
utonulý - quorin
utopitse - quor-
utrpení - nwalmë
utvářet - car-
tvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
uvádět - tana-
uvězněný - manda
uvolnit - lehta-, fainu-
uvolnitse - panta-
uvrhnoutdozáhuby - martya-
uzávěr - tampa
uzavřít - telya-
uzdravený - envinyanta
uzdravit - envinyata-
území, kraj - nórië
uzel - narda, nútë
úzkost - ossë
úzký - lenwa
uznávající - himba
uznávat - himya-
úžasný - mána
užitečný (o věcech či skutcích) - mára


elfí slovník P-Ř

9. prosince 2008 v 20:54 | sekhmet
P

pád - talta, lantë, atalantië
padající - lantala
padat - lanta-, min.č. lantanë, talta-
padlý - atalantëa, talanta
padnout - atalta-, min.č. ataltanë, talat-
pahorek - coron, cumbë, tundo, nóla
pak - apa
pak, potom - ento, tárë
pak, tehdy - san
pálit - usta- (trans.)
pánněčeho - příp. -tar (předp. tar-)
pán, lord - her, heru
paní, lady - heri
panenství - vénë, venessë
panovat - vala-
paprseksvětla - alca
pár, sezdaný - veru
parketa - pano
parta - hostar
pařát - racca
pás - lesta
pasák - mavor, mavar
past - neuma
pastevec - mavor, mavar
pastýř - mavor, mavar
pastýřka - emerwen
pátek - menelya
pauza - lár
pavoučívlákno - lia
pavouk - liantë; úponek
pavučina - ungwë, línë
paže - ranco, pl. ranqui
pec - urna
péct - masta-
peklo - fatanyu
peklo ("Železná věznice") - Angamando
pěna - fallë
pěna, sprška - winga
pěnící - falastala
pěnit - falasta-
perla - marilla
perleť - marilla
pero (psací) - tecil
pero, peří - quessë
pes - huo
pěst - quár, quárë
pěvec - lindo
pevnost - arta
pevnost, opevněné město - osto, os
pevný - norna, tunga, tanca, tulca, tarya
píchat - nasta-
píchnout - erca-
piknik - taran, tarambo
pilíř - tarma
pinie, borovice - hórë
písek - litsë
píseň - lindë, lírë
pískat* - sip-
písmeno - tengwa, pl. tengwar, sarat, pl. sarati
písmeno, znak - tehta, pl. tehtar
píšťala - simpa, simpina
pít - suc-
pití - suxë*
pití, pitka - yulmë
pitka - yulmë
plačící - niermë
plachý - caurëa
plachta (lodní) - tala
plakat - naina-
plamen - nárë
plamen (rudý) - rúnya
plamenný - uruitë
pláň - nanda
planina - nanda
planoucí - uruitë
planoucínachová - narwa
plášť - collo, vacco
plát - urya-
platan - mapalin
platan, cizí - mapalin varivoitë
platan, křídlatý - mapalin rámavoitë
platan, motýlový - mapalin wilwarinda
platan, rohatý - mapalin tarucca
platan, střapatý - mapalin fatsëvoitë
plátno - lannë
plavba - círa
plavitse - cir-, lút-
plavý - linda
plazivé rostliny - uilë
pláž - falassë
pleso - ringë, moilë
plést, tkát - lan-
pletivo, síť - rembë
plivat - puita-
plně - aqua
plnit (se) - quat-, bud. čas quantuva
plný - quanta
plný (čeho) - inqua, -inqua
plod, malá bobule - piuca
ploditovoce - yav-
plody - yávë
plochý - lára
plot - panda
plout - cir-, lút-, lutta-, lutu-
plynout - sirya-
plynout, plout - lutta-, lutu-
plynulý - pasta
po (časově) - apa, ep
po (místně) - téra
po, za, přes - pella
pobledlý - marya
pobřeží - falassë, hresta
pobřeží, břeh - hyapat
počáteční - yessëa
počátek - yessë
početný - úvëa
počítat - not-
pod - nu, (no)
pod - undu, předp. undu-, unu-
podstínem - unuhuinë
poddajný - maxa
podhlavník - nirwa
podíl - cirma
podlaha, vydlážděná - paca
podlaž - talan, pl. talani
podle, podél - téra
podlý - faica
podnět - suilë
podpěra - tulto
podpora - tulto
podrobitsi - lav-, min.č. lávë
podřízení,podřízenost - nurmë
podřízený - nurmëa
podstata - talma
poduška - quesset
podzim (brzký) - yávië
podzim (pozdní) - quellë
pohár - yulma
pohasnout - quel-
pohnout (něčím) - rúma-
pohrdání - yaiwë
pochva - vaimë
pojď/te - tula
pojetí (čeho) - nó, noa, pl. nówi
pojitse - nut-
pojmenovat - esta-
pokazit - hasta-
pokažený - hastaina
poklad - harma
poklad, hromada - foa
poklepat - tam-
poklid - sérë
poklonitse - caw-
pokoj - sambë, -san
pokoj, klid - sérë
pokořený - nucumna
pokožka - helma
pokračovat (v cestě) - lelya-, min. č. lendë
pokrm - apsa
pokroucený - hwarin
pokřik (vítězný) - yello
pokřivený - norna, hwarin
pokud - ai (en. if)
pokušení - mailë*
poletovat - hlapu-
polevit - lehta-
polévka - sulpa
políbit - miqu-*
poloviční - perya
polovina - pedrëa
položit (se) - caita-
polštář - quesset, nirwa*
pomáhat - resta-
pomeranč - culuma, culmarin
pomilováníhodný - írima
pomněnka - alfirin
pomoc - restalë
pomoci - resta-
pondělí - elenya
ponížený - nucumna
ponurý, temný - morë
popíchat - erca-
popíjet - salpa-
poprosit - iqua-
popsat - osteca-
popud - suilë
poranění - harwë
poranit - harna-
porazit - undulav-
porodit - nosta-
porostlýstromy - aldarwa
poroučet - vala-
posel - tercáno
poskvrnit - vahta-
poskytnout - lav-
poslat (někoho někam) - menta-
poslatpro - tulta-
posledně, minule - yallumë, yalúmë
poslední - telda, tella, tyelima
poslední rok století - haranyë
poslední, předešlý, minulý - métima
poslouchat - lasta-
posměch - yaiwë
postel - caima
postrašit - ruhta-
posunkovářeč - hwermë
posunout - rúma-
posunout, změnit - ahya-
posuzovat - nam-
posvátnost - airë
posvátný - aina
posvětit - airita-
pošetilý - alasaila
pošpinit - vahta-
potkat - omenta-
poté, tenkrát - san
poté - apa
potok - nellë
potom - apa, tárë, san
potom, pak - ento
potom, tenkrát - san
potomek - indyo
potopa - ulundë
potřeba - maurë
potřísnit - vahta-
potulka - ránë
potulný - ránen
poupě - tuima
poušť - erumë
pouto - nútë
pouzdro - vaimë
pouze - erë, eressë
pověsit - linga-
pověst - nyárë
povídat - quet-, min. č. quentë
povodeň - ulundë
povolat - yal-, tulta-
povolatzpět - enyal-
povolit - lehta-
povrch - palmë, palúrë
povyk - nyalmë, rambë, yalmë
povýšení - orosta
pozdraven/i, buď/te - aiya!
pozdravit - áya-
poznání - nólë
pozorovat, dívat se na - yéta-
pozorovat, hlídat - tir-
pozvednout - amorta-
požadavek - iquista
požadovat - iqua-
požehnanost - almarë
požehnaný - mána, aman, almárëa
pracovat, dřít se - móta-
práh - fenda
prach - asto
pralátka - erdë
pramen - ehtelë
pramenit - calpa-
prasklina - sanca
pravák - formaitë
pravdivý, pravý - anwa
právě, nyní, teď - sí, sin, sín
pravidelný - pasta
pravidlo - axan, sanyë
pravý (strana) - forya
pravý, skutečný - anwa
prázdný - lusta, cumna, unqua
prázdný, dutý - ronta, rotwa
princ - cundu
princezna - aranel
prkno - pano
pro - ten, an
probouzejícíse - cuivëa
probudit (se) - coita-
probudit se k životu - cuy-
probuzení - cuivië
procitající - cuivëa
procitnout - coita-
procitnutí - cuivië
prodloužení - tailë
prodloužený - taina
prodloužit, zvětšit - tai-, tay-
prohlášení - canwa
prohnaný - ruscuitë
prohnilý, odporný - saura
projevit (úctu ap.) - tana-
prokletý - marta
prolhaný- fúrima*
pronásledovat - roita-
pronásledovanýosudem - marta
pronikavý - maica, laica
propadlýsmrti - marta
propast - undumë (temná, hluboká), cilya
propíchnout - erca-
propustit - fainu-
prosba - iquista
prosím - iquista
prosinec - Ringarë
prosit - iqua-
prospěch, dobro - alma
prospívající - alya
prospívat - ala-
prostřední - endya, enya
protáhnout (se) - palu-, palya-
protože - an, ten
proud - celumë
proudit - ulya-, sirya-
proudit, svižně - celu-
provázek - lia
prozíravě - apacenyë
prozíravost - apacen
prozíravý - finwa
prst - lepsë
prsten - corma
pršet - ulya-
prudký, rychlý - linta
průchod - tarna
průjezdný, volný (o krajině) - latin, latina
průsmyk - falqua
průvan - yulda, pl. yuldar
první - minya, yesta
první den roku - yestarrë
první linie vojska - nehta
prvotní - essea
pryč od - slovesná předp. hó-
pryč, stranou, za, daleko (příslovce) - oa, oar, öa, öar
přání - írë
přát si, toužit, chtít - mer-, min.č. mernë
přátelský - nilda
přátelství - nilmë
přebývat - mar-
před (časově) - nó, yá
předešlý, minulý, poslední - métima
přední - minda
předpis - namna, sanyë
předpokládat - intya-
představa - intya, nó, noa, pl. nówi
představa, názor (stálý) - selma
představivost - nausë, intyalë
předtím - yá
předurčený - umbarta, marta
předurčit - martya-
předvídání - apacen
předvídavý - apacenya
přechod - tarna
přejet - tara-
přejezd - tarna
přejít - tara-
překrýt - undulav-, min.č. undulávë
překrývat, zastřešovat - untúpa
přemístit - rúma-
přemístit, změnit - ahya-
přemlouvat - horta-
přemýšlet, hluboce - luvu-
přenášet - col-
přendat - rúma-
přenechat - lav-
přenést, změnit - ahya-
přerušit - hat-
přerušit, náhle zarazit - nuhta-
přes - arta
přes, předp. pře- - or
přes, po, za - pella
přes, za - tar
přesahovat vše - lav-, min.č. lávë
přeskočit - halta-
přestat - hauta-
přestávka - lár
přesto - ananta
přesunout - rúma-
přesunout, změnit - ahya-
přesvědčovat - horta-
přetékat - orsir-
převrácený - nuquerna
přezdívka - epessë
přezka - tangwa
příběh - nyárë
příboj - solor, solossë
příbuzenstvo - nossë
příbytek - farnë, mar
příbytek pod zemí - hróta
příčka - hwarma
přidat - onot-
přihoditse - marta- (impers.)
přijít - tul- (utúlien - přišel jsem), túlë, tullë (túlen - přicházel jsem)
příkaz - heren, canwa
přikázání - axan
přikázat - vala-
přikazovat - can-
příkopahradba - ossa
příkrý - oronta, aiqua
přikrýt - tup-, undulav-, min.č. undulávë
přilba - cassa, carma
příliv - celumë
přimknoutse - himya-
přímý - téra
přinášet - col-
přinutit - mauya-
připevnit - tacë-, min.č. tancë
připomínat - enyal-
připoutat - tacë-, min.č. tancë, nut-
připustit - lav-
přísaha - vanda, vérë
přísný - tarya
přístav - lond, londë, hópa
příšerný - rúcima
příště, potom - ento
přítse - costa-
přítel - příp. -ndil
přítel - sermo, nildo
přítmí - lumbë
přítelkyně - sermë, nildë
přivázat - nut-
přivést - tuca-
přivítat - áya-
přivoditkonec - metya
přizpůsobivý - maxa
přízrak - ëala, pl. ëalar
přízrak (bez těla) - fairë, pl. fairi
psát - tec-
pták - filit, pl. filici
pták, ptáček - aiwë, filit
pták - malý šarlatový - cirincë; žlutý - ammalë
ptátse - maquet-, min. č. maquentë
pučet - tuia-, tuima-, lohta-
půda, země - cemen
puklina - sanca
puknout - saccat-, min.č. saccantë
půlčík - perino
půle - perdëa
půlelf - Perelda, pl. Pereldar
půlměsíc, srpek - cúnë
pupen - tuima
pustina - ráva
pustit - fainu-
pustý - erda
půvabný - írima, pl. írimë
pyl - malo

R

racek - maiwë, pl. maiwi
radost - alassë
radost, mít - valina-
radostný - alassëa, almárëa
radovatse - valina-
radovatsev (podzimní) červeni - carnevalina
rachot - rávë
rachotící - rávëa
rákos - fen
rákosí - liscë
rána - harwë
ranný - arinya*
ráno - auressë, arin
rašit - tuia-, tuima-, lohta-
rebel - avar
region, oblast - ména
respekt - áya
ret - pé
réva - liantassë
rmoutitse - nyer-
róba - vaima
robustní - tiuca
rodiče - nostari, sg. nostar, nostaro, ontari, muž - ontaro, žena - ontarë
rodina - nossë
roh (tvarem) - rassë, tildë
roh (na troubení) - róma
roh zvířete - tarca
rohatý - tarucca
rok - loa, pl. loar, löar
rok (dlouhý elfský, 144 let, 52 596dní) - yén, pl. yéni
rok (sluneční) - coranar = loa
rokle - yáwë, cilya
roklina, roklinka - nal, nallë
rosa - rossë
rostlina - olva, pl. olvar
rostliny (plazivé) - uilë
roucho - fana, vaima
rovina - nanda
rovný - téra, arca, lára
rozbít - rac-
rozbít (se) - terhat-, min.č. terhantë, hat-
rozbitý - rácina
rozbřesk - amaurëa (poet.), ára
rozbřesk (hvězdný) - tindómë
rozcuchat (se) - fasta-
rozdělit - hyanda-
rozdělit - cilta-
rozdělitv půli - perya-
rozdělovat - cilta-
rozebírat, dumat - luvu-
rozehřát (se) - ur-, úr-
rozervat - saccat-, min.č. saccantë
rozestřít - panta-
rozetnout - ris-
rozevíratse (díra) - fau-
rozevřít (se) - panta-
rozházet - winta-
rozhodnout (se) - cilta-
rozhodováníse - cilmë
rozhovor - oquenië
rozjiskřit - tinta-
rozkošný - melwa
rozkvétat - lohta-
rozlehlý - landa
rozložitý - polda
rozmluva - oquenië
rozpadatse - ruxa-
rozpálený - saiwa
rozpálený - být rozpálený - ur, úr
rozpálit (se) - ur-, úr-
rozpíchat - erca-
rozpínavý - palla
rozpoltit - saccat-, min.č. saccantë
rozprášit (se), rozprašovat (se) - winta-
rozprostíratse - caita-, palu-, palya-
rozptýlit (se), rozptylovat (se), rozprášit - winta-
rozpůlit - perya-
rozsáhlý, objemný - úra
rozsáhlý - palla
rozsévat (např. nenávist) - rer-, min.č. rendë
rozsudek - námë
rozsvítit - tinta-
rozšíření - tailë
rozšířený - taina
rozšířit (se) - palu-, palya-
rozšklebený (díra) - fauca
rozštípnout - hyar-
roztáhnout (se) - palu-, palya-
roztáhnoutse - lenu-
roztínat - cir-
roztomilý - írima, melwa
rozum - handelë
rozumět - hanya-, saira-
rozumný - istima, saila, nóla, isqua
rozvíjetse (květy, listy) - lohta-
rozvinout (se) - panta-, palu-, palya-
rozzářitse - tintila-
rozžhnout - tinta-
rudá, ohnivě - narwa
rudý - nasar
ruina - erin
ruka - má, 2 ruce - mát
ruka (hřbet) - cambë
ruka, paže - ranco, pl. ranqui
ruký (příp. -ruký) - -maitë
runa - certa, pl. certar
růže - lossë, losillë
růže, planá - campilossë
ryba - lingwë
ryba (malá) - hala
rybník - ailin, linya, ailo
rychlý - linta, larca, alarca
rypák - mundo
rytíř - roquen
ryzí - poica

Ř

řád - sanyë
řada, sled - téma, pl. témar
řasa, mořská - felpa, uilë
řasy (mořské) - uilë
řeč, jazyk - lambë
řeč, vznešená - tarquesta
řeka - sírë
řeka, proudící - cellë
řemeslník - samno (tesař), tanno (kovář)
řev - rambë
řezat - ciri-, rista-
řežavéuhlíky - yúla
říct - quet-, min. č. quentë
říctne - váquet-
říčka - siril
řídit - tur-
říká, řekl - eques
říkám, řekljsem - equen
říkat - equë, v časování není rozdíl, quet-, min. č. quentë
Říše (Země jako Manwëho království) - Arda
říznout - rista-
říznutí - cirissë
řvát - rama-

elfí slovník L-O

9. prosince 2008 v 20:51 | sekhmet
L

labuť - alqua
lačnost - milmë
lady, paní - heri
lamentovat - nyéna-, naina-
lampa - calma
lapit do pasti - atsa-
láska - melmë
laskavý - moica
lastura - hyalma
látka - lannë
Laurelin (jeho jméno) - Culúrien
léčit - envinyata-
léčka - neuma
led - helcë
leden - Narvinyë
ledňáček - halatir, halatirno
ledová tříšť - helcaraxë
ledový - helca
legenda - nyárë
lehnoutsi - caita-
leknín - ailinon
leknín, žlutý - nénu
lem - rína
lemoděvu - lappa
lembas - coimas
les - taurë, pl. tauri
lesk - wintil, tindë, rillë, rildë
lesklý - silma
lesknoucíse - ilcala
lesknoutse (bíle) - ilca-
lesknoutse - tin-
lesnatý - taurëa
létat - villa-, villë-, will-
letětvzduchem, vát - hlapu-
léto - lairë
letopočet - yénonótië
lev - rá, pl. rávi
levák - hyarmaitë
levý (strana) - hyarya
lež - furu
ležet, rozprostíratse - caita-
lhát - furu-
líbat - miqu-*
líbezný - írima
lid - lië, příp. -lië, přivl. liéva
lidé - Atani, sg. Atan
lidé (podle elfů) - Engwar (Neduživí)
lidé (potom narození) - Apanónar
lidé a elfové - Eruhíni ("děti Eruovy")
lidé (smrtelníci) - Fírima, Firya (pl. Fírimar, Firyar)
lilie - indil, narwë
líska - cotullë, cotulwë
list - lassë, pl. lassi
listí - olassië
listopad - Hísimë
listoví - olassië
lišácký - ruscuitë
liška - rusco
lít - ul-, ulya-
lkaní - yaimë
lkát - yaita-
loajalita - voronwië
loajální - vórima, voronda
loď (s ostrou přídí) - cirya
loďka - luntë
loďka, malá - venë
lok - yulda, pl. yuldar
loket - ólemë
loni - yenya
lord, pán - heru, hér-
louka - lairë
lov - raimë
ložnice - caimasan, pl. caimasambi
lpějící na kom/čem - himba
lpět na kom/čem - himya-
luk - quinga, cú, lúva
lůno - súma
lůno země - palúrë
lůžko - caima
lyra - salma
lyra, hranani - salmë

M

maceška - helin
mačkat (se) - sanga-
magie - ingolë
magie, tajné umění - nolwë, nólë
maják - calmindon
majestátní - aranítë
mající, s - arwa
mák, vlčí - fumella, camillo fúmelot
mák, vlčívelký - fúmello valinórëa, camillo
malá dáma - hérincë
málo, ne dost - ufárëa
malý - rincë, pl. rinci, pitya
máma - mamil
manžel - verno
manželé - veru
manželka - vessë
manželství, manželskýstav - vesta
Mars - Carnil
máry - tulma
masitý - sarqua
maso - hrávë
mast - laivë
mast (hojivá) - lipsa
matka - amil, ammë
matný, bledný - néca, pl. néce
mátožný - lorda
mdlý, nejasný - néca, pl. néce
mě, pro mě - nin
meč - macil
meč (krátký s širokou čepelí) - ecet
meč (široký) - lango
med - lís
medovina (životabudič) - miruvórë, miruvor
medový - předp. liss-
medvěd - morco
měď - tambë
měděný - tambina
měkký - maxa
melodický - lindelëa
měnitse - ahya-, min. č. ahyanë
měsíc - Isil
měsíc (časově) - asta, pl astar
měsíc (jeho jméno) - Rána, Tilion
měsíce, srpek - cú
měsíčnísvit - isilmë
město (opevněné) - osto, os
mezi - imbë
mi, mě - nin
mihotat se - tintila-
mihotavý - itila
milenec - melindo
milenka - melindë, melissë
milovaný - melda
milovat - mel-, mela-
mimo - hequa, ara
mimo, nad - pella
minulédny - yárë
minule, posledně - yallumë, yalúmë
minulost - vanwië
minulý, odešlý - vanwa
minulý, předešlý, poslední - métima
míra - lesta
mírný - maxa, moica
mísa - salpa
miska - venë, salpa
místnost - sambë, -san
místo, kousek země - men
místo, silné, odolné - sarnë
mít, vlastnit - harya-
mít (jakou) chuť - tyav-
mít (povinnost) - or-; impersonální sloveso - orë nin carë X - mám udělat X
mít rád (o přátelství) - ser-
mítradost - valina-
mít se dobře - ala-
mít strach - aista-
mladý - nessa
mládí, svěžest - vénë, wénë
mládí, vitalita - laito, laisi
mlátit - palpa-
mlčení - quildë
mlha - hísë, hísië, hiswë
mlhavý, nejasný - néca, pl. néce
mlhovina - timpinë
mluvit - quet-, min. č. quentë
mluvnice - tengwesta
mnohaletý - linyenwa
mnoho - rimbë, limbë
mnoho- (ve složených slovech) - -li-, -lil-, lin-
mnoho (velké množství) - hosta, úvë
mnoholistý - lillassëa, pl. lillassië
mnohý - rimba, úvëa
množství (velké) - rimbë, úvë
mňoukání - miulë
moc - mít pod svou mocí - vala
moci - pol-, mohu - polin
mocný - meletya, taura
modla - cordon
modlitba - cyermë
modratse - helwa-ahya-
modrozelený - laiquaninwa
modrý - luin, pl. luini, ulban (vanyarská quenya), luinë, lúnë, ninwa
modřín - finë
mohutný, robustní - tiuca
mokrý - mixa, nenda
monstrum - úvanimo
moře - ëar, pl. ëari
moře, rozbouřené - haloisi
mořskápanna - ëaris, ëarwen
mořskářasa - felpa, uilë
mořskávíla - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
most - yanta, yanwë
motýl - wilwarin
moudráosoba - nolmo
moudrý - nolma, nolda, iswa, istima, saila, nóla, isqua
moudrost - nolwë, nólë
mouka - porë
mrak (bílý) - fanya, pl. fanyar
mrak (tmavý, klesající) - lumbo, pl. lumbor, ungo
mraky a vzduch nahoře - fanyárë
mramor - alastë
mráz - nixë
mrazit, chladit - nicu-, niqu-
mrazivý - helca
mrkat - tihta-
mrtvola - quelet, pl. queletsi, loico
mrtvý (o elfech) - qualin
mrtvý (ve smyslu přir. smrti smrtelníků) - firin
mrtvý, odešlý - vanwa
mučit - nwalya-
mudrc - ingólemo
můj, má, mé - -inya, -nya
muka - nwalmë
mumlající - nurrula
mumlat - nurru-
mumlavý - nurrua
muset (něco) - mauya-; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X
mušle - hyalma
muž - nér, pl. neri
mužčinu - tyaro
mužský - hanuvoitë
my - konc. -lmë, -mmë
my - me, na nás - ménë, nás (3.p.) - men, mel
my (duál) - met
myne-xxx - vammë, avammë
mys - mundo
mysl - ósanwë
myslet - sana-, noa-, nauta-
myslitsi - nam-; myslím si - namin
myšlenka - intya
mžourat - tihta-

N

na, do, k - konc. -nna, pl. -nnar
nabádat - or- (impersonální)
nad - or, pella
nádhera - alcar
nádherný - vanya
nádoba - venë
nádoba na pití - yulma, sungwa
nahnat strach, hrůzu - ruhta-
náhoda - ambarma
nahoru - amba, ama
náhrdelník - firinga
nahý - helda
nacházet - hir-
nachová, planoucí - narwa
nachový - nasar
najít - hir-, tuv-
nakloněný - penda
nakonec - mettassë
naléhat - horta-
naléhat - or- (impersonální)
naléhavost - hormë
nalézat - hir-
nalézt - tuv-
nalít - ul-, ulya-
námořník - ciryamo
nanebevstoupení - orosta
nápad - intya
nápadný - minda
napěnit - falasta-
napíchat - erca-
napjatý - tunga
naplnit - quat-, bud. čas quantuva
napnout - lenu-
napnutý - tunga
nápoj - suxë*
napomáhat - resta-
naposled, minule - yallumë, yalúmë
naposledy - mettassë
naprosto - aqua
napříč, přes - arta
napsat - tec-
narcis - cancalë, malina cancalë
národ - lië, příp. -lië, přivl. liéva
naroditse - nosta-
narozeniny* - nostarya
náruč - súma
narůstat - yonta-
nářek - nainië, nairë
nářek, naříkání - yaimë
nařídit - can-, vala-
naříkající, naříkavý - yaimëa
naříkat - naina-, nyéna-, yaita-
nařízení - namna
násilnický - naraca
násilný - naraca
následovat - hilya-, hil-
následovník - hildë, hildo
naslouchat - lasta-
nástraha, oko - neuma
náš (duál) - elva
náš (vylučující) - emma
náš (zahrnující) - elma
náš, naše - konc. -lma; 2.p. -lmo
náš, naše (pro 2 osoby) - konc. -lva, 2.p. -lvo
natáhnout - lenu-
nátlak - mausta
nato - san
naučitse - nol-*
navždy - tennoio, oialë
nazgúl - Úlair, Úlairë, pl. Úlairi
naznačit - tana-
názor (stálý) - selma
naživu - cuina
ne - lá, lau
ne - áva, avá, vá, já ne - ván, ványë, my ne - vammë
ne (důrazné) - lala
ne- (předp.) - ú-
ne navždy - ullumë
ne, skutečně ne,naprosto ne (důrazný nesouhlas) - laumë
nebe - hellë, telimbo
nebe, uprostředrudého - carnevaitë
nebesa - Menel
nebeskáklenba - telumë
neblahý - umbarwa
nebo - var
neboť - an, ten
nebude (en. will not) - úva
nebudu (já) - ávan, ványë
nebýt - um-; min.č. úmë
něco - nat
nečistý - vára
nečlověk - Hravan
nedělat - um-
neděle - eärenya
nedělejto - áva carë
nedostatečný - ufárëa
nedostatek - ufárë
neduživý - engwa
nehostinný - erda
nehybný - tulca
nechatněčeho - hauta-
nechuť - yelma
nechutný - yelwa
nejasně, býtvidět - valca-
nejasný, mdlý - néca, pl. néce
nejdříve - yesta
nejprve - yesta
nejsem - uin, umin, min.č. úmë
nejjasnější - ancalima
nejvyššíbod - inga
nejzadnější - tella
nejzazší - tella
někdejší - yara
někdo - aiquen, námo
někdo, muž či žena - quén, pl. queni
nekonečnéobdobí - oialë
nelidi - Hravan, pl. Hravani
nelítostný - aica
neměnný - sanca, tulca
nemluvně - lapsë
nemoc - quámë, lívë, caila
nemocný - laiwa, caila, caimassëa
nenasytnost - milmë
nenávidět - yelta-, tev-
nenávist - yelma, tevë, tevië
nenávistný - sancë
nenechat dokončit - nuhta-
není - úyë
neodvratně určit - martya-
neohroženost - verië
neohrožený - verya
neochotný - avar, pl. avari
neotřesitelný - tulca
nepoctivý - raica
nepovolit - ava-, min.č. avanë
nepřátelský - cotya
nepřetržitě - voro
nepřevyprávitelné; to, co se nedá převyprávět - únyárima
nepřipouštět, znemožnit - stama-
nepřítel - cotumo
Neptun - Nénar
nerozštěpitelný - ilterenda
nerozumný - alasaila
nesčetný - únótima
neskrývajícínic - helda
nesmělý - caurëa
nesmrtelný - ilfirin
nesnadný - tarya
nespočetný - únótima
nespočitatelný - únótima
nespoutaný - verca, wilwa
nést - col-
néstse, plout - lutta-, lutu-
nestvůra - ulundo
netvor - ulundo, úvanimo
neúcta - yaiwë
neudělám - ávan
neúprosný, tvrdý - sincahonda
neurčitý - néca
neuspět - quel-
neustále - oialë, voro
neústupný - norna
nevěsta - indis
nevlídný - tarya
nevolník - mól
nevšímatsi - hehta-, min.č. hehtanë
nevyřknutelné; to, co se nemá říkat, vyprávět - avanyárima
nevyslovitelné; to, co nelze vyslovit - úquétima
nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat - avaquétima
nevýslovný - úquétima
nezdravý - engwa
nezkažený - alahasta
nezničený - alahasta
nezohyzděný - alahasta
něžný - maxa, moica
ničit - hasta-
nikdo - úquen
nikdy - úlúmë*
nit - línë, lia
nitro, vnitřnímysl - órë
nízký, podlý - faica
nížina - nanda
noc - lómë, ló, mórë, hui
noclehárna - caimasan, pl. caimasambi
noha - telco
noha (spodní část, en. foot) - tál
nora - hróta
normální - sanya
nos - nengwë, mundo
nosit - col-
nosit (oblečení) - col-
nositel - colindo
nový - vinya, sinya
Novýrok, první den roku - yestarrë
novýživot - laito, laisi
nutit - mauya-
nutit - or- (impersonální)
nutkání - maurë
nutnost - hormë
nůž - sicil
nymfa - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
nyní - sí, sin, sín

O

o - os* (náhradní předložka místo genitivu)
ó (zvolací, přikazovací částice) - a, á
oba - yúyo
obalovat - vaita-
obarvený, ušpiněný - púrëa
obdařený - mána, almárëa
obdařenost - almarë
obdivuhodný - vanima
obecnářeč - ilquesta
obecný podmět, předmět - quén, pl. queni
obejmout - vaita-
obchod, obchodování - mancalë
obchodovat - manca-
obíhat - pel-, hwinya-
objemný, rozsáhlý - úra
objetí - ranca**
objevit - tuv-
objímat - vaita-
obklíčit - hapa-
obklopit - vaita-
obklopovat - vaita-
obkroužený - lesta
oblak (tmavý, klesající) - lumbo, pl. lumbor
oblaky, mezinachovými - carnevaitë
oblast (ohraničená) - peler
oblast, region - ména
oblast, správní - ostar
oblázek - sar, pl. sardi
oblázky, štěrk - sarnië
oblečený - vaina
obličej - anta
obloha - hellë, fanyárë, telimbo
oblouček (část tengwy) - lúva
obmotat - vaita-
obnažený - helda
obnažit (se) - helta-*
obnovený - envinyanta
obnovit - envinyata-
obr - norsa
obrlidožrout - sarquindo, pl. sarquindi
obrácený - querna
obrátit (se) - ric-
obrátit (se), změnit - ahya-
obrazotvornost - nausë, intyalë
obrovský - úvëa, alta
obruba - rína
obsahovat - panda-
obskurita - mordo
obtížný - tarya
obtočit - vaita-
obvyklý - sanya
obyčej - haimë
obyčejný - sanya
obydlí - farnë, mar
obyvatel - mardo
ocel - erë, eren, yaisa
očarování - lúcë
očarovat - luhta-
od - ho
od, z, ven z - konc. -llo
oddech - sérë
oddělit - cilta-
odehnat - auhorta-
odejít - auta-, min. čas vánë, vánië, avánië; hótul-
odejítpryč - oantë, min. čas slovesa auta-
oděný - vaina
odepřít - ava-, min.č. avanë
odér, aroma - holmë
odešlý - lendë
odešlý, zmizelý - vanwa
oděv - vaima
odhad - intya
odhadovat - intya-
odcházet - ettul-
odjet - vanya-, min.č. vannë
odkapávat - liptë-
odkrýt (se) - helta-*
odkud* - mallo
odmítnout - váquet-, avaquet-
odolat - termar-
odolnémísto - sarnë
odolný - voronwa, tulca
odplout - lút-
odpočinek - sérë, quildë
odpočinoutsi - quil-*, ser-
odpočívat - ser-
odpor - yelma
odpor, cítit z něčeho - feuya-
odporný - yelwa, saura, sancë
odporný, hanebný - faica
odpověď - nanquenië
odpustit - avanta-*
odpuzující - yelwa
odříznout, s cílem použít odříznutou část - hóciri-
odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části - auciri-
odříznutýodsvěta - erda
odsoudit (kzáhubě) - martya-
odstup - haiyassë
odsunout stranou - hehta-, min.č. hehtanë
odtékat - cel-
odvaha - verië
odvaha ("síla srdce") - huorë
odvážit se - verya-
odvážný - verya, canya
odvolat - enyal-
odvržený - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
ohavný - yelwa, sancë
oheň - nárë
oheň - jako oheň - urúva
ohnivěrudý - culda, culina, narwa
ohnivý - nárëa*, uruitë, urúva
ohnivý (obarvě) - culda, culina
ohnoutse - loc-, cúna-, cauta-
ohnutý - cúna
ohrada - panda
ohrazovat - panda-
ochrana - varnassë
ochraňovat - varya-, varna-
ochutnat - tyav-
oko - hen, pl. hendi, 2 hendu
oko, nástraha - neuma
okolnost - ambarma
okouzlení - lúcë
okouzlit - luhta-
okraj - erumë, réna, rína
okurka - colosta
olověný - canuva
olovo - canu
olše - ulwë, uluswë
on - so, konc. -ro
ona - së, konc. -rë
onen, ten, tamten - tana
oni - konc. -lto, ve vyspělé quenijštině -ntë
oni - toi, te
oni; právěoni - entë
ono - ta
onoho den, v ten den - tárë
opačný - nuquerna
opakovat (se) - tatya-
opar - hísë, hísië
opatření - lesta
opásaný - lesta
opět - ata; předp. en-
opevnění, dům, vesnice či město obehnané zdí - opelë
oplakávat - nyéna-, naina-
oplocovat - panda-
opora - tulto
opotřebovat (se) - yerya-
opovážit se - verya-
opovržení - yaiwë
opovrženíhodný - faica
opravdový - anwa, sanda
opustit - hehta-, min.č. hehtanë; auta-, min. čas avánië, oantë, hótul-
opuštění (podst. jm) - hequa
opuštěný - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
oranžová - culuina
orel - sorno, soron, sornë, pl. sorni
Orion - Menelmacar
orosený - nítë
ořezat - rista-
osamělý - eressëa, erda
osamění - erë, eressë
osamocený - erda
osít - rer-, min.č. rendë
oslnivost - rillë, rildë
osm - tolto
osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní) - lanat
ospalý - murmea, lorda
osoba - quén, pl. queni
osobní - véra
ostatek - estë
ostatní, ti - estë
osten - nassë, erca
ostrov - tol, pl. tolli
ostrý - maica, aica, laica
ostří, čepel - hyanda
ostýchavý - caurëa
osud - ambar, umbar, maranwë, manar, mandë
osud; kruh osudu - Máhanaxar (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
osudný - umbarwa
osudový - umbarta, marta
osvětlený - calina
osvětlit - calya-
osvětlovat - calya-
osvítit (bíle) - sil-
ošklivit si - yelta-, feuya-
oštěp - ehte, ecco
ošperkovat (se) - sinquita-
ošuntělý, starý (o věcech) - yerna
otáčet - pel-
otec - atar
otevřený - panta
otevřený, volný (o krajině) - latin, latina
otevřít - panta-
otočený - querna
otočit (se) - ric-
otrok - mól
otvor, díra - assa
ovce - máma
oves - polë
ovinout - vaita-, lia-
ovinout se - loc-
ovládaný - turúna
ovládat - tur-
ovládnutí - túrë
ovoce - yávë
ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky - melpo
ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky - marin
ovoce podobné třešním a švestkám, a pevnou dužinou a jednou peckou - pio
ovocnýstrom - marinnë, marindë
ovšem - tancavë
ozářit (bíle) - sil-
ozařovat - alca-
ozdobit (se; šperky) - sinquita-
označit - osteca-
označit, ukázat - tana-
ozvěna - nalla, láma, nallama
ozývatse - lamya-
ozývatse, vracet se ozvěnou - láma-
oženitse/vdát se - vesta-
oživit - envinyata-
ožít - cuy-, cui-


Kam dál